Monika Marková: Sestra a pacient v paliativní péči

30. Září 2010, MUDr. Marie Svatošová

Publikace vyšla před několika dny v nakladatelství Grada. Vřele ji doporučuji prakticky každému, neboť všichni se dříve nebo později s problematikou paliativní péče osobně setkáme.  Jako recenzent mohu potvrdit její kvalitu, čtivost i praktickou využitelnost. Více viz níže, v mé předmluvě ke knize:

PŘEDMLUVA KE KNIZE

SESTRA A PACIENT V PALIATIVNÍ PÉČI

autorky Mgr. Moniky Markové

Autorka knihy, Mgr. Monika Marková, pracovala v prvním českém hospici, v Hospici Anežky České v Červeném Kostelci, od prvopočátku. Absolvovala několik krátkodobých stáží v hospicích v zahraničí, při zaměstnání si doplnila vysokoškolské vzdělání, s několika dalšími lidmi iniciovala vznik Hospice sv. Štěpána v rodných Litoměřicích a v roli vrchní sestry ho uvedla do provozu. Externě učí na Fakultě zdravotnických studií v Pardubicích, přednáší i jinde, vede supervize, publikuje v odborných časopisech. Kniha, kterou držíte v ruce, by mohla mít podtitul „Sestra sestrám“. Byl by pravdivý, avšak zdaleka ne úplný. Díky originálnímu způsobu, jakým autorka téma uchopila a zpracovala, jistě s užitkem sáhnou po knize také lékaři, pracovníci nelékařských profesí ve zdravotnictví včetně managementu, a v neposlední řadě i rodinní příslušníci pacientů, dobrovolníci v hospicích a mnozí další, včetně studentů nejrůznějších oborů pomáhajících profesí.

Kniha není psána od zeleného stolu, ale vychází z každodenní praxe u lůžka těžce nemocných a umírajících, i ze zkušeností, získaných při výuce a supervizích. Velkou devizou autorky jsou osobní zkušenosti z vlastní rodiny, v níž se opakovaně setkávala se smrtí a umíráním už od útlého dětství. Až tak hluboko sahají kořeny její mimořádné empatie, kterou oceňují nejen pacienti a jejich blízcí, ale jako následováníhodný vzor ji ocení i čtenáři.

Rozsahem je kniha přiměřená potřebám sester, jimž je určena primárně. Nenahrazuje však základní učebnice ošetřovatelství, ale v podrobnostech odkazuje na dostupné publikace, především na dvě z nich, které v Doporučené literatuře v závěru knihy zvlášť podtrhuje jako nezbytné a nepostradatelné. Tím se vyhnula duplicitnímu opakování a zde tak získala dostatečný prostor pro to, co bude čtenáři nepochybně oceňováno nejvíce – ilustrativní, pravdivé, nesmírně přínosné a poučné příklady ze života, včetně ukázek zvládání náročné komunikace.

Přínos autorčiny práce vidím především v tom, že doplňuje, co dosud v  podobných publikacích sama, jakožto sestra v paliativní péči, citelně postrádala. Kladně hodnotím způsob, jakým tento vícevrstevný problém uchopila, a zvláště si vážím její odvahy odchýlit se od zažitých klišé a definic v kapitole o potřebách. Právě tím je její publikace originální a původní. Nespokojuje se s obvyklým definováním potřeb biologických, psychosociálních a spirituálních, ale propracovává je hlouběji a praktičtěji, a nebojí se do nich začlenit i nejrůznější touhy a přání pacienta a jeho blízkých, tak jak se s nimi setkává v praxi.

I když to zřejmě nebylo hlavním cílem a záměrem práce, autorce se mezi řádky podařilo odpovědět na velmi často kladené otázky: „Jak to můžete v těch hospicích vydržet dělat? Kde na to berete sílu? Vždyť vám většina pacientů umře! Jak to, že nevyhoříte?“ Pozorný čtenář si v knize, jež klade velký důraz na autonomii pacienta a nutnost nahradit paternalistický přístup k nemocnému přístupem partnerským, odpověď najde sám. A dá za pravdu autorce, která v úvodu ke knize tvrdí, že dobře poskytovaná paliativní péče může být pro sestru zdrojem velké radosti z dobře vykonané práce. A pokud přečtené začne důsledně uplatňovat v praxi, dá jí za pravdu i v dalším tvrzení – že je možné pomyslnou zeď, která někdy dělí profesionály od umírajících a jejich blízkých, prolomit. K tomu bych chtěla povzbudit obě strany. Nejen zdravotníky, ale i rodiny našich pacientů – pojďme tu pomyslnou zeď cílevědomě a důsledně bourat současně z obou stran!

MUDr. Marie Svatošová

Vložit komentář

 
Copyright (c) 2005-2011 Ecce Homo, 2000-2004 Ing. Juraj Kizák, juraj.kizak@gmail.com
ECCE HOMO, o.s. = Sdružení pro podporu domácí péče a hospicového hnutí, působí v ČR nepřetržitě od roku 1993, jeho náplň a cíle vyplývají z názvu,
IČO 49366335, Bankovní spojení: 2001709504/0600, kontakt: marie.svatosova@seznam.cz
Anorexie.cz, Prezidentka.eu, Vangogh.cz, Modigliani.cz, Gauguin.cz, Česká prezidentka